Jste na starém webu, nejnovější informace najdete na novém webu.

Počet návštěv

5680192 návštěv

Pamětní deska legionáři Brožkovi

25. července letošního roku uplynulo 70 let od slavnostního odhalení pamětní desky nekořskému legionáři Josefu Brožkovi na budově nekořské školy.

Václav Faltus ve své knize „Historie obce Nekoř“ uvádí opis ze školní kroniky:

Slavnost odhaleni pamětní desky, 25. července 1937 v Nekoři (opsáno ze školní kroniky)

Josef Brožek narodil se dne 5. srpna 1889 v Nekoři v čp. 134. V rodině bylo 12 dětí. Do obecne školy chodil v Nekoři od roku 1895 do roku 1901. Potom vykonal zkoušku do druhé třídy měšťanské školy v Žamberku, kam denně docházel.
Po propuštění ze školy vyučil se hodinářství u Matyáše v Králíkách. Pracoval v Dalmácii, ve Vídni, v Tachenbrugu v Německu a opět ve Vídni.
V roce 1915 byl odveden a narukoval k 30. zeměbran. pluku do Vysokého Myta.
Kdy byl zajat, nebylo přesně možno zjistiti. V roce 1916 vstoupil do legií. Bojoval u Zborova 2. července 1917 ve svazku 10 roty 1. pluku Mistra Jana Husa. Za statečnost vyznamenán křižem sv. Jiří a povýšen na svobodníka.
Padl dne 10. srpna 1918 u Nižšího Uslonu u Kazaně, kde jeho hlídka byla přepadena přesilou nepřá¬tel (bolševiků).
Jeho bývalý velitel roty, podporučík Karel Teringl vydal v nakladatelství Otakara Vaňka v Praze II knihu,,Desátá rota pod Kazaní", ve které je vylíčena smrt Josefa Brožka takto: ,,Nepřátelská palba po chvíli umlkla. Naši vnikají do lesa. Sem tam se ještě ozve rána. Rychlopalné dělo pálí do skupiny utíkajících bolševiků, kteří vyskočili z lesa na silnici.
,,Brožek!" Zoufaly výkřik zastavil rojnici. Skupina vojáků se sklání nad zohavenou mrtvolou svobodníka Brožka. Ale jak zohavenou! Tělo probodáno nesčetnými ranami bodákem, vyvrácené paže, hlava rozbita k nepoznání, noha přeražena.
Hrob pro Brožka na kraji březového lesíka je hotov. Kamarádi kladou do něho ubohé trosky vojáka, který nosil na prsou vyznamenání od Zborova. Několik bratří zazpívalo tlumeně nad jeho hrobem ,,Kde domov můj?“. A potom polními lopatkami hrob zasypali. Také malý křížek postavili k hlavám. Poslední věci vojáka padlého v poli jsou hrozně prosté.“
Desku pořídila Jednota čsl. obce legionářské v Žamberku a slavnostní odhaleni konalo se v neděli dne 25. července 1937 za příznivého počasí.
Průvod se řadil u mostu a šli v něm: vojáci čestné čety, legionáři, italská domobrana, národní garda z Jablonného nad Orlici, Sokolstvo, hasiči a Orli. Průvod zastavil u pomníku padlých, kde položena byla kytice. Po příchodu ke škole vztyčena byla státní vlajka a za obec Nekoř uvítal shromážděné starosta Vit Mikula. Za legionáře uvítal přítomné předseda jednoty Jan Šlezingr z Kunčic. Za proslovu plukovníka Skály ze Žamberka byla deska odhalena. Následoval chorál,,Kdož jste Boží bojovnici" a slavnostní proslov pplk. Karla Teringla.
Pamětní desku převzal potom do ochrany obce řídící učitel Josef Resl. Nekořští legionáři odevzdali škole legionářské tablo, které jim věnoval ing. Stanislav Matyáš z Českých Budějovic, zeť řídícího učitele v.v Františka Rejholdy. Tablo předal správci školy ruský legionář Karel Kapoun.
Po slavnosti byl vojenský koncert. Slavnost byla tak četně navštívena a vydařila se po stránce mravní i finanční, že dlouho bude trvati, než Nekoř opět podobného uvidí.“

Historie této pamětní desky byla pohnutá. Přestože Jednotka čsl. obce legionářské chtěla památku Josefa Brožka zachovat pro budoucí věky zasazením této bronzové desky na nekořskou školu, musela být deska brzo, krátce po okupaci za protektorátu, z budovy školy odstraněna. Po válce v roce 1945 byla opět na školu vrácena, ale již v roce 1950 ji nechala vládnoucí komunistická strana definitivně odstranit. Nikdo neví kde skončila, pravděpodobně někde ve sběru.
Je zajímavé, že v obecní kronice není vůbec žádná zmínka o toto desce ani o slavnosti provázející její umístěná na školní budovu. Je to tím, že zápisy v obecní kronice psané řídícím učitelem Reslem končí v roce 1936, události dalších let pak prý údajně zapisoval a uchovával ve škole, ale po jeho odchodu po roce 1945 do Králík se kamsi ztratily. Obecní kronika pak byla opětovně psána až v roce 1961 a chybějící roky byly zpětně dopsány. Bohužel v té době byly zápisy velice ideologicky ovlivněné a zajisté nebylo pro tehdejší vládnoucí komunistickou stranu žádoucí, aby se tato stránka našich národních dějin vůbec nějak připomínala. Přesto je pozoruhodné, že se i přesto v obrazových materiálech zachovaných v obecním archivu dochovaly čtyři velké archy fotografií a článků z tehdejšího tisku, kde je celá slavnost podrobně vylíčena.

Připojený dokument:ikonačlánky z dobového tisku - 6,77 MB
Rubrika: HISTORIE OBCE
Datum vydání článku: 30.7.2007
Kostel sv. Mikuláše Fara Husitský kostel Pohled z věže kostela
OBECNÍ ÚŘAD NEKOŘ, Nekoř 330, 561 63 Nekoř